Požadavky organizace na informace (OIR) nemusí být součástí zadávacích dokumentů u projektů – jsou zohledněny v požadavcích na projektové informace (PIR) a požadavcích na výměnu informací (EIR). Doporučujeme je ale v zadávacích podkladech ponechat, aby se kdokoliv z projektového týmu mohl přesvědčit, že účely vytvářených informací vychází z vyšších cílů organizace objednatele (nejedná-li se o neveřejné cíle).
OIR nemá standardizovanou podobu. V normě ČSN EN ISO 19650 jsou k němu uvedeny spíše doporučení a příklady. V ISO 19650-1 se OIR týká kapitola 5.2. Stanovení OIR coby činnost v rámci managementu informací je popsáno v ISO 19650-3 v kap. 5.1.2. Tato část normy zároveň obsahuje přílohu A.2, která zahrnuje příklady příčin vedoucích ke stanovení požadavků organizace na informace a příklady konkrétních požadavků.
Níže jsou uvedeny možné přístupy k tvorbě OIR, které zahrnují příklady z výše uvedených zdrojů. Do dokumentu týkajícího se požadavků konkrétní organizace doporučujme převzít a rozpracovat jen relevantní kapitoly. Nejde tedy o šablonu, která by byla vhodná k převzetí, ale spíše o inspiraci a podklad pro vyhotovení dokumentu.
Při sestavování požadavků na informace je zásadní zapojení nejvyššího vedení organizace a zároveň zkušeného BIM konzultanta, který cíle, příčiny a požadavky zformuluje tak, aby mohly být základem pro stanovení účelů v PIR/AIR. Bez přímé účasti vedení organizace je prakticky nemožné relevantní OIR stanovit.
Jedním z možných přístupů k tvorbě OIR je uvedení vyšších strategických cílů, případně vize, poslání a hodnot organizace. Na základě těchto cílů lze uvést požadavky na informace. Případně lze dokument ponechat v podobě, kdy obsahuje jen tyto cíle, z nichž budou vycházet požadavky na informace o aktivu (AIR) nebo požadavky na projektové informace (PIR).
Druhou možností (vycházející z přílohy A.2 normy ČSN EN ISO 19650-3) je uvést příčiny a z nich vyplývající požadavky; vše se navíc doporučuje rozdělit na příčiny a požadavky strategické, taktické a operativní.
V Česku se lze často setkat i s uváděním cílů využití metody BIM. Při použité této kapitoly upozorňuji na to, že se jedná o cíle, z nichž by měly vyplývat požadavky na informace (OIR případně AIR a PIR). Cíle nejsou samy o sobě požadavky na informace.
Poslední kapitola týkající se strategie zavedení BIM do organizace nevychází přímo z požadavků a doporučení ČSN EN ISO 19650. Doporučujeme ji ponechat a rozpracovat, je-li pro organizaci relevantní a informace o této strategii by mohly být zajímavé pro správu aktiva či projektu.
Požadavky organizace na informace reagují na vyšší strategické cíle organizace. Tyto požadavky se stanovují na úrovni celé organizace a uplatní se v rámci všech jeho projektů a provozu aktiv.
Volitelná část: Uvedení vizí, poslání a hodnot může být zajímavé pro pochopení motivací při stanovování konkrétních cílů, příčin a požadavků. Nejsou to tedy cíle, příčiny a požadavky jako takové (nelze z nich přímo odvodit účely), nicméně například při rozhodování v rámci dodací a provozní fáze jednotlivých aktiv k ním může být přihlíženo.